Lubošoviny

Lubošoviny

listopad 2022

V obecní údržbě pracuje moc šikovný a nápaditý ´kluk´ (snad mi to označení vzhledem k mému věku promine). Nejčastěji ho vídáme, jak si to drandí sem a tam v obecním traktůrku, naloženém větvemi, listím a vším možným dalším; v zimě pak s nasazenou radlicí na sníh. Jistě už jste poznali, řeč je o Lubošovi Hanačíkovi.

Pan Hanačík se už nějakou dobu kromě prací na údržbě obce stále víc dostává do našeho povědomí i svými prima nápady. Neuplatňuje je jen doma, svou soukromou iniciativou zpříjemňuje a zveseluje též veřejná místa v obci.  Různých výrobků a výrobečků přibývá. Říkám jim  ´Lubošoviny´.     

Minule jsem sem dávala fotku sešívané lavičky, ale to rozhodně není první Lubošova iniciativa. Vzpomeňte třeba na lavičku s hmyzím domečkem pod stromem vedle obecního úřadu nebo sovičku, myšku a některé další prvky na naučné lesní stezce za školou. Kousek od sešívané lavičky teď jako poslední kousek přibyl krmelec.

„Děti ze školy tam v zimě občas nosí zvířátkům, tak to aspoň budou mít kam dávat“, vysvětluje Luboš impuls k zhotovení s tím, že i on má pro srnčí něco nasušeno.

Mám ráda a vážím si lidí, co mají nápady a umí je i realizovat, druhým pro pomoc anebo i jen tak, pro radost. Panu Hanačíkovi v tom pomáhá jeho žena Eliška (vzpomeňme např. úpravu a malířskou výzdobu šaten na provodínském hřišti); zručnosti se u nich při pomáhání přiučují i jejich děti Anička s Adámkem.     

Je prima mít v obecní údržbě lidi, co mají o obec zájem; přemýšlí, čím by se dala zvelebit, zpříjemnit. Občas, když mi zklamaně vypráví o vandalismu, s jakým se ne zřídka setkávají, se divím, kde berou znovu chuť něco ´navíc´ dělat.  Já bych doporučila usvědčeným pubi-vandálkům ´nucené práce´ - navrhnout a vyrobit pod dohledem pana Hanačíka novou lavičku nebo krmítko. Ne za trest, ale jako zábavu. Třeba by zjistili, že je kreativní tvoření baví a naplňuje víc než ničení.