3.února 2024 – Provodínský masopust

3.února 2024 – Provodínský masopust

únor 2024

Chřipky řádí, počasí straší deštěm, ale odolných příznivců Provodínského masopustu přišlo i tak hodně. Než jsme se sešli, bavil nás laufr za hudební pomoci Máňa tria a asistenta kominíčka svými žonglérskými kousky. Zřejmě tím vzbudil u starosty důvěru – dočasně mu svěřil klíč od obce i celý masopustní průvod. Musím říct, že důvěru v něj vloženou laufr nezklamal. Na každém stanovišti vzal hospodyni do kola a pro ostatní měl vymyšlenou nějakou skopičinu.       

Vydáváme se k prvnímu stanovišti. Není to k němu daleko. Jen přejdeme silnici a .... a pak už nevíme, co dříve ochutnávat...   
První skopičinu ´odnáší´ starosta. Je oděn do jakéhosi šibeničního ústroje, plného šňůr, končících na pultíku se zapuštěným kelímkem piva. Úkol spočívá v tahání za provazy tak, aby se obsluhující (v tomto případě starosta) z kelímku dokázal napít. Dalo to fušku, ale po nějaké době se zadařilo a ani se nepolil. Nejprve ale trochu hru pokazila Eliška Pokorná, když už se na ten marný boj nemohla dívat a poličku s kelímkem starostovi přistrčila sama. Sice to vzbudilo veselí a lok piva byl jistě vítán, nicméně úkol byl uznán teprve tehdy, až to zvládl pomocí šňůr starosta sám.

A pochodujeme Lesní ulicí dál ke druhé zastávce. Kdo odmítl něco ostřejšího na zahřátí
u předchozích hospodářů, má šanci to dohonit zde, mj. i výborným svařeným vínem. Ale laufr už svolává k další blbině. Uloví děvčice mládence na kus jitrničky? Který z nich ji spořádá dřív? A která z děvčat, stojících na vyznačených pozicích se rychleji ohne, namočí houbičku v barvě a orazítkuje čelo své soupeřky? Abychom jídlem a pitím nezlenivěli, proběhneme se ještě v hadu. Kdo byl u hlavy, ten na tom vydělal. My, co jsme byli až na´vocasu´ jsme vláli a pak jsme se nějak úplně zauzlili... No, konec srandy, pochodujeme dál.  

Nevím, kdo vede čelo průvodu, rozhodně si minulé ročníky pamatuje dobře. Zavedl nás totiž na místo, kde vždy bývávalo třetí stanovišť. Letos tu však v plánu není... Poklona hospodyni, že se námi nenechala zaskočit a něco na zub i tak přinesla.       
Cestou sem jsme museli přes železniční přejezd. Je zajímavé, že tam skoro vždycky při průchodu masek jede vlak. Zdravotní doprovod, který stavěním projíždějících aut zajišťuje naše bezpečné přecházení se rozumně rozhodl, že vlak zastavovat nebude. Průvod tak na chvíli rozdělily železniční šraňky.

Třetí stanoviště je od úřadu nejdál a začíná trochu víc mžopršet. Na zahradě mezi stromy, s vonícím pohoštěním, to skoro nevnímáme. Spíš sledujeme laufra a jeho šikovné ruce, co všechno dovedou třeba s provazem. Bylo tu fajn, ale čekají nás ještě dvě stanoviště. Tak vzhůru na ně. Tedy ´vzhůru´ se půjde až na to poslední. Ke čtvrtému to je kousek a po rovince. Je v novější zástavbě obce a zastávku tu máme  prvně.  Je  se  svatebními  koláčky  a  taky zvláštním bramborákem a něčím slaným a dobrým s mákem (jméno jsem zapomněla). Ani nevím, kam se nám to ještě vejde, a to stále nejsme na konci.

K poslednímu zastavení se trochu projdeme. Kromě Máňa tria přihodí písničku i kominíček, děvčata z průvodu si zpívají a tančí také ty své a laufr vypráví vtipy.
Vcházíme doširoka otevřenu bránou. Kdo si nechal v břiše ještě trochu místa, udělal dobře. V sychravém počasí teplé jitrnice s jelítky přijdou vhod a ta ´prdelačka´…!   
Poznáte hlas své partnerky? Zdá se to být jednoduché, ale není. Na hlavě dva pytle, nevidíte vůbec nic a jen slyšíte z řady před sebou mnohohlasé navigační volání ´tady, tady´.     

Skoro čtyřhodinový průvod končí. Na poslední stanoviště jsme došli téměř všichni. Do Blackholu, kde má laufr vrátit starostovi klíče od obce už nás jde ale jen pár. Teď už honem domu a do penzionu večer na zabíjačkové menu s hudebním doprovodem Petra Bratršovského a Saši Turtáka.

Bylo toho hodně a bylo to príma! Za skvělá pohoštění pěkně děkujeme Bratršovským, Piškulům, Rouskům,Lebedům, Fikarům a Kuchynkům; za dobrou zábavu bezvadnému laufrovi panu Vlčkovi s pomocníky a námi též oblíbenému hudebnímu Máňa triu. V neposlední řadě též obci Provodín a vlastně všem, kdo přišli. Věřím, že se napřesrok setkáme i s více sousedy z horního Provodína (nemoc ´omlouvá´) a taky s našimi do obce nově přibyvšími. Masopust se svou uvolněnou, rozpustilou náladou je skvělou příležitostí se vzájemně poznat a spřátelit.