Naši sportovci - Petr Cmunt: „Přál bych si se jednou postavit na startovní čáru mistrovství světa v Ironmanu na Havaji“

leden 2018

 Co vás napadne, když se řekne Ironman? Především ti mladší si nejspíš vybaví slavnou komiksovou postavu z příběhů o Avengerech; spasitele lidstva, kterému k jeho mimořádným schopnostem nepomohl mimozemský původ ani pavoučí kousnutí. Iron Man se musel ke své výjimečnosti poctivě propracovat. Ne jinak je to i s Ironmanem v reálném sportu. Ale pojďme postupně.

Popsat Petrovu sportovní disciplínu není vůbec jednoduché. Tedy základ ještě ano – plavání běh, kolo. Jenže pak nastupuje tak velké množství kombinací, názvů a různě propletených samostatných i po-spojovaných závodů, že se v  tom všem snad nemůžou vyznat ani sami závodníci. Sport proto představím jen natolik, abyste z toho poznali, čemu se to Petr věnuje a jak moc je v tom úspěšný.    

Jak už jsem zmínila v úvodu, základem je jízda na kole a běh. Spojení těchto dvou disciplín se nazývá duatlon. Předsadí-li se před kolo ještě plavání, jedná se o triatlon. Vše je nutné absolvovat ve stanoveném pořadí a v těsném sledu. Dle různých délek se pak rozeznávají různé disciplíny. (viz tab. příkladů triatlonu)

Závod

Plavání

Jízda na kole

Běh

Sprint triatlon

750 m

 20 km

 5 km

Krátký triatlon

1,5 km

 40 km

10 km

Střední triatlon

1,9 km

 90 km

21 km

Dlouhý triatlon

4,0 km

120 km

30 km

Ironman

3,8 km

180 km

42,2 km

Roli hraje též povrch. Jezdí-li se na kole v terénu (místo na silnici), přiřazuje se k názvu ´duatlon´ či ´triatlon´ ještě přívlastek ´cros´ (terénní).  

Velmi populárním odvětvím triatlonu je již zmíněný Ironman - jedna z nejnáročnějších sportovních disciplín vůbec. Dlouhý triatlon nebo také Železný muž, jak se Ironmanovi u nás přezdívá, vyžaduje daleko více než jen fyzickou zdatnost a sílu. Neméně důležitá je rovněž psychická odolnost, vytrvalost a koncentrovanost. Vždyť výše uvedené disci-plíny je třeba provést v dané posloupnosti bez jediné přestávky, v šibeničním maximál-ním časovém limitu neskutečných 17 hodin, s dodržením přísných regulí. Takže když uvedu, že Petr jako vrchol loňského roku tento závod nejen vydržel, ale ve své věkové kategorii dokonce vyhrál, nemusím už ani nic víc dodávat. Přesto dodám, protože tím výčet úspěchů nekončí. Petr kromě zmíněného Ironmana (Moraviaman v Otrokovi-cích) získal i titul mistra české republiky v dlouhém silničním duatlonu, stal se ve své kategorii vítězem českého poháru v dlou-hém silničním triatlonu Ford Czechman, a …- do plného výčtu nepůjdu, byl by to seznam příliš dlouhý.

Petrovi při tom osud sportovní cestičku nijak neumetl. Ve třech týd-nech věku onemocněl streptokokem typu C, který postihl rameno. Díky tomu mu chybí část ramenního kloubu a růstová chrupavka. V 6 a 14 letech byl na operaci kvůli prodlužování ruky. Celkově ji prodloužili o 14 cm,  takže  má  dnes ruce skoro stejně dlouhé. Omezení hybnosti už se ale nezlepší. Pro někoho důvod k sebelítosti, výmluvám. Ne pro Petra.
„Od sportu, ke kterému mě rodiče vedou už od sedmi let, mě omezení neodradilo, naopak, snažím se být silnější a vyrovnat se nejen s handicapem, ale i se silnými soupeři“, komentuje svůj přístup sympatický sporto-vec. „Doufám, že zdraví a natěšenost vydrží i do dalších let a jednoho dne se budu moct postavit na startovní čáru třeba na Havaji, na mistrovství světa  v Ironmanu.“     

Nejen já budu držet palce, aby to našemu nadějnému závodníkovi Petrovi Cmuntovi vyšlo.